Je homosexualita normální nebo patologická? Pojďme si popsat pouze fakta a oprosťme se od hodnocení a moralizování tohoto kontroverzního tématu.

Sexualita jako sociální výrazový prostředek

V přírodě pozorujeme homosexuální chování např. u krav, které na sebe občas skáčou, snad jako výraz dominance. V antickém Řecku byly některé formy pedofilie a homosexuality společensky zakotveny jako projevy náklonnosti (ref). Toto chování je tedy sociální výrazový prostředek, a jako takový ho někteří jedinci používají častěji a ve více situacích, jiní jedinci nikdy.

Institucionalizace homosexuality

Z tohoto výrazového prostředku se může snadno stát zvyk podvědomě působící na myšlení a cítění. To umožňuje vznik komunit mající svá pravidla, rituály a instituce, které se mohou šířit pomocí sociálního učení a promítat se do identity člověka.

Instituce manželství přestává být populární (v mnoha západních zemích se většina dětí narodí mimo manželství)a prosazuje se instituce registrovaného partnerství. Před sto lety byla homosexualita zakotvena jako sexuální úchylka a za sto let tedy nejspíše bude nahlíženo na homosexualitu úplně jinak než dnes.

Instituce se mění. Homosexualita je instituce. Tedy homosexualita se časem mění.

Podstata homosexuality

Sexualita se ale také v průběhu života mění vlivem věku, prostředí či hormonů. Je tedy zavádějící používat pojem sexuální orientace jako něco permanentního, neměnného. Je naopak důležité popsat, co onen zakořeněný zvyk homosexuálního chování vyjadřuje: homosexualita spojená s láskou popisovaná Platónem stěží má něco společného s obratem řeporyjského starosty "nastříkat někomu mrdku do xichtu", která už nevyjadřuje ani tak pokus o dominanci, jako spíše prosté pohrdání. Sexuální vzrušení spojené se stejnopohlavními akty pak lze nahlížet jako prostý fetiš: deprivaci, která ze sexuality vyloučila komunikaci. Fetiš a pohrdání (ať už jakkoliv sexuální či nesexuální) jsou defekty komunikace, které lze odstranit nabytím komunikačních dovedností. Komunikace otevírá cestu k naplňování vyšších potřeb dle Maslowa a sex se stává "zralejším", tedy naplňujícím širší škálu potřeb.

Role homosexuality ve společnosti

Dle Maslowa moderní společnost mnohdy překáží potřebám lásky. Není proto pochyb, že o ní víme mnohem méně než kultury, které tu byly před námi. Sex se stává často tabu, tím je ale pouze potlačován a tím perverzněji se projevuje, smutným dokladem je rozkvět pornografické mánie na internetu. Je tedy pošetilé zabývat se homosexualitou. Je třeba nejprve napravit patologické přístupy k sexu (např. porno, fetiš, pohrdání), více času (na úkor práce) investovat do rozvoje lásky (zde musí hrát výraznou roli iniciativa žen), a teprve pak může vzniknout prostředí ke studiu, jestli některé formy homosexuality mohou být "zralejší" podobně jako u heterosexuality (kde je rozdílnost vnímání mezi mužem a ženou dána biologicky, a tedy přirozeně působí na rozvoj komunikace pomocí intimity).

Perverze homosexuality ve společnosti

Lásku nelze vidět tak snadno a jednoznačně jako fetiš. Pokud by manifestace homosexuality byla zralá, "pochody hrdosti" by byly plné běžně oblečených lidí. Už sama "hrdost" ve spojení se sexualitou je nezralá, znamená touhu obelhat sama sebe. Potřeba vizualizace ale pouze zvýrazňuje fetiš, a tím paradoxně brání pochopení homosexuality a dělá z pochodů jednoznačně sociálně nežádoucí aktivitu mocensky a násilně prosazovanou.

Jan Turoň