Pedagog vs. učitel

Pedagog vs. student

Výuka na většině škol se redukuje na žabomyší války, kdy se pedagog snaží studentům vnutit svůj názor a studenti by rádi realizovali svou revoluci.
Proč jsou zájmy studentů a pedagogů opačné a jak je možné se vůbec učit?

pedagog a student

Zájmy pedagoga

Pedagog je placen tabulkově dle odsloužených let a nemůže být vyhozen za nekvalitní výuku. Je pro něj výhodné použít loňské přípravy (velkou část 21 hodin nepedagogické činnosti tak dostane proplaceno, aniž by věnoval čas aktualizaci výuky). Ze stejných důvodů je pro něj výhodné, když se studenti neprojevují, nechají se řídit a dodržují instrukce. Spokojenost studentů ani míra jejich úspěchu po škole nemá na plat pedagoga vliv. To je morální hazard.

pedagog

Zájmy studentů

V zájmu studentů je, aby díky výuce mohli dělat kvalifikovanou a lépe placenou práci a aby se mohli individuálně seberealizovat. Ekonomické zájmy pedagogů jsou tedy přesně opačné než zájmy studentů.

Student je vůči pedagogovi v nerovnoprávné pozici, pedagog tak prosadí své zájmy manipulativními technikami typu nezajímá mě, co si o tom myslíš, nezdržuj, jdeme dál, uč se tohle, zítra z toho píšeme test. Tento přístup zbavuje studenta sebezodpovědnosti, jeho vůle je nahrazována zájmy pedagoga, které student nechce. Takto zmanipulovaný student bere školu jako nutné zlo a snaží se pedagogově vůli vyhnout. To je pak voda na mlýn pedagogův: A těmto studentům chcete dát svobodu? Vždyť sami nikdy nic neudělají!.

Tento stav je ale důsledkem bezohledného prosazování zájmů pedagogů (také mnoho českých rodičů používá techniky ponižování jako výchovnou metodu). Mladý člověk, kterému ještě nebylo způsobeno toto trauma, je přirozeně zvídavý a vzdělávat se chce. Student nese osobní zodpovědnost za kvalitní výuku, ale nemůže ji ovlivňovat. To je vykořisťování.

student

Role ŠkolyZdola

ŠkolaZdola jako studentská organizace usiluje o narovnání těchto průšvihů: odstranění morálního hazardu pedagogů a zabránění vykořisťování studentů. Legislativa je však psána se silným lobby pedagogů a s nulovým vlivem studentů. Minulost ukazuje, že pedagogové na pokusy o reformu školství pouze nadávají a sami žádnou reformu nerealizují, protože současný stav jim vyhovuje (obvykle tvrdí opak, ale jejich činy je usvědčují).

Úspěšnou reformu nikdy neprovedl stát, vždy to byli jednotlivci zdola: Montessori, Steiner a mnozí další, méně úspěšní, např. Příhoda či Pestalozzi. Proto nečekáme, že s reformou přijde někdo shora, ale realizujeme ji po svém zdola. ŠkolaZdola poskytuje formu právnické osoby studentským projektům a pomáhá je rozvíjet tak, aby se uživily a aby společně vytvořily síť napříč školami tvořící základ na státu nezávislém vzdělávání.

Jan Turoň